Firemní kultura: učme se od největších leaderů v dějinách

Iva Kubíčková

Překladatelka

Laetitia Vitaud

Editor in Chief

Ve své nové poutavé knize se Ben Horowitz noří do historie a na příkladech mocných kultur čerpá inspiraci pro podnikání. Knihu What You Do Is Who You Are: How to Create Your Business Culture od Bena Horowitze vám vřele doporučujeme k přečtení.

Co je firemní kultura? Jak ji zformovat, aby sloužila cílům, které jste si předsevzali? Ben Horowitz, úspěšný autor a podnikatel ze Silicon Valley, trvá na tom, že „to, co nás definuje, jsou naše činy“, a na nich také závisí firemní kultura. S nepopiratelným vypravěčským talentem se Horowitz vydává na cestu do historie a svým čtenářům přináší cenné lekce o kultuře a vedení.

Kniha What You Do Is Who You Are (2019) je povinnou četbou pro ty, kteří se chtějí dozvědět podstatné poznatky o kultuře, leadershipu a jejich úskalích.

„Kultura není soupis hodnot, které vyvěsíte na zeď. Není to, co říkáte v projevech a na schůzích. Kultura není ani to, v co věříte. Kultura je tím, co děláte a kdo jste.“

Ben Horowitz je spoluzakladatelem známé společnosti Andreessen Horowitz a tahle kniha není jeho prvotinou. V roce 2014 vydal The Hard Thing About Hard Things, která u nás vyšla loni pod názvem S potížemi je jedna potíž. Jedná se o upřímné a vtipné svědectví podnikatele a manažera, jež se stalo klasikou v tomto knižním žánru.

Ve své nové knize kombinuje lekce velkých dějinných vůdců, kteří vyhráli války a podmanili si říše díky silné kultuře, a případové studie současných podniků, zvláště ze Silicon Valley.

„Kultura vašeho podniku se pozná podle toho, jak se druzí rozhodují, když nejste poblíž. Je to souhrn všech zásad, podle nichž přistupují ke každodenním problémům. Je to způsob, jakým se chovají, když se nikdo nedívá. Pokud nevytvoříte promyšlenou firemní kulturu a necháte, aby se vytvářela náhodně, pak věřte, že mnohé z těchto náhod s sebou ponesou neblahé důsledky.“ 

Kultura má neuvěřitelnou moc

Je to jeden z pojmů, o němž lidé velice rádi mluví, ale nikdo nepřichází s přesnou definicí.  Co je kultura? Pro Horowitze, stejně jako pro ostatní, je jednodušší říct, co kultura není, než co kultura je. „Je kultura to, že si zaměstnanci mohou vodit do práce psy a zacvičit si jógu? Ne, to jsou benefity.“ Jistě se zaváděly s dobrým záměrem, ale zdaleka nestačí na to, aby na nich byla založena zdravá kultura. Kultura se může utvořit i pouhou náhodou. „V armádě se říká, že pokud vidíte něco průměrného a nic proti tomu neuděláte, stanovili jste nový standard.“

„Firmy, stejně jako gangy, armády a národy, jsou velké organizace, které rostou nebo upadají díky nebo kvůli každodennímu chování jednotlivců.“

Horowitz nabízí stručnou a výstižnou definici kultury: „Kultura není souborem kouzelných pravidel, díky nimž se lidé chovají tak, jak se od nich očekává. Je to určitý způsob chování, podle kterého doufáte, že se lidé budou chovat. A je to velká síla,“ dodává. I když se časem mění a není vám k ničemu, když váš produkt nejde na odbyt, „kultura má obrovskou sílu.“ Své tvrzení dokazuje na čtyřech modelových situacích.

Jako první uvádí případ haitského politika z 18. století Toussainta Louvertura, jemuž se podařilo přeprogramovat kulturu otroctví a vést protiotrokářskou revoluci. Druhým příkladem je samurajský kodex Bushido, který přes 700 let ovládal a formoval japonskou kulturu. Dalším je Čingischán, který vybudoval největší říši světa, přestože byl zprvu považován za outsidera z malého kmene. Nakonec představuje muže odsouzeného za vraždu k 19 letům vězení. Shaka Senghor nejprve vedl vězeňský gang a posléze své stoupence přesvědčil, aby se dali na cestu dobra.

7 lekcí Toussainta Louvertura

François-Dominique Toussaint Louverture (1743–1803) byl haitský generál, který vedl první a jediné úspěšné povstání otroků. Během napoleonské éry udělal ze Santa Dominga de facto autonomní kolonii a stal se zde guvernérem.

Horowitz přibližuje 7 Louverturových taktik vedoucích k úspěchu

  • Zachovejte to, co funguje: Louverture využil již existující silné kulturní prvky. Voodoo písně, které otroci běžně zpívali, se používaly i jako pokročilý způsob komunikace. Stejně tak Steve Jobs, když převzal kontrolu nad společností Apple, čerpal ze zažitých prvků firemní kultury, které ji v minulosti odlišovaly od ostatních (design, integrace hardwaru a softwaru).
  • Vytvořte pravidla, která by nikdo nečekal: Louverture zakázal svým důstojníkům konkubíny. Důvěra pro něj byla zásadním stmelovacím prvkem. „Louverture usiloval o vybudování společnosti, jejímiž symboly budou manželství, poctivost a loajalita.“ Takové „nečekané pravidlo“ může vyvolat otázky, které nám pomohou vyjasnit si, o jakou kulturu usilujeme. Například v Amazonu platí zákaz powerpointových prezentací během meetingů.
  • Šaty dělají člověka: Louverture a jeho vojáci nosili propracované uniformy, neboť si byli vědomi toho, že oblékání ovlivňuje chování. Chtěli se oblékat jako ti, kteří jim vládli.
  • Najímejte odborníky odjinud: Louverture namísto popravy poražených velitelů raději využil jejich znalostí místní kultury, vytvořil s nimi spojenectví a nechal je spravovat vymezená území. Velká kultura se musí přizpůsobit okolnostem. Pro nás to znamená: „najmout manažera ze sektorů, které chceme dobýt.“
  • Čiňte taková rozhodnutí, jež demonstrují kulturní priority: Louverture nechal dál žít majitele plantáží, protože si uvědomoval, že ekonomická prosperita země je důležitější než pomsta. Před deseti lety dospěl Netflix k rozhodnutí, že manažeři odvětví DVD se nebudou účastnit pravidelných týdenních meetingů s vedením. Tím odstartovali novou éru streamovací kultury.
  • Jednejte: „Žádná kultura nemůže vzkvétat bez entuziasmu svého leadera.“ Kulturu může definovat i zcela náhodné jednání jejího představitele. Hillary Clintonová při používání e-mailové komunikace upřednostnila vlastní pohodlí před bezpečností, a posunula tak témata své kampaně směrem ke kybernetickému zabezpečení. Její jednání nepřímo vyvolalo hackerské útoky na účty vedení předvolební kampaně.
  • Zformulujte etická pravidla: Louverture postupně zaváděl stále náročnější požadavky na chování své armády složené z otroků. To rozhodně nemůžeme prohlásit o kultuře Uberu, zvláště poté, co Susan Fowlerová zveřejnila článek o jeho neetických praktikách.

Samurajové, mistři kultury 360 stupňů

Samurajové, členové válečné třídy feudálního Japonska, měli kodex chování, díky němuž vládli 700 let. Podle Horowitze by cesta válečníka (Bushido) inspirovaná šintoismem, buddhismem a konfucianismem, mohla být platná i v rámci budování sofistikované kultury 360 stupňů. Samurajové definovali kulturu jako soubor ctností. Hodnoty se projevují jako přesvědčení, zatímco o ctnostech hovoří naše činy. A jsou to právě činy, které se počítají.

V japonské kultuře se klade mimořádný důraz na pečlivost a kvalitu. Nečekaným pravidlem Bushida je i to, že bychom neměli zapomínat na smrt.

Pokud totiž žijete s vědomím, že jakýkoliv čin může být vaším posledním, zajisté se to projeví v práci, kterou odvádíte.

Všechny ctnosti z kodexu Bushido byly navzájem provázané. Čest byla považována za nesmrtelnou součást každého bojovníka. „Osobní čest byla v sázce, ať už jste se pustili do čehokoliv (…), jste připraveni vsadit svou čest?“ Zdvořilost je složitý soubor pravidel, která určují, jak by se samurajové měli chovat v určitých situacích. A upřímnost, to je „konec a začátek všeho“.

Případ vězně Shaka Senghora aneb důležitost onboardingu

Shaka Senghor (vlastním jménem James White) byl odsouzen za vraždu k 19 letům vězení. Ve vězení se stal vůdcem gangu a podařilo se mu využít své silné pozice k tomu, aby ostatní členy přivedl na stranu dobra.

Ze začátku byl Shaka držen na samotce. V den, kdy ho pustili mezi ostatní vězně, byl svědkem pobodání. Dalo by se to popsat jako jakýsi vězeňský onboarding, v tu ránu byl proškolen.

Tato historka přiměla Horowitze zamyslet se nad důležitostí prvního dojmu v práci. „Právě první den je v mnoha ohledech rozhodující. Lidé si udělají obrázek o tom, jak ve firmě uspět, víc než kterýkoliv jiný den. Nedopusťte, abyste zanechali špatný dojem, nenechte nic náhodě.“

Čingischán a kulturní začlenění

Čingischán (1162–1227) byl zakladatelem a císařem Mongolské říše, největší říše v dějinách. Sjednotil kočovné kmeny severovýchodní Asie a získal si jejich loajalitu. Podle Horowitze byl Čingischán „nejúspěšnějším vojenským vůdcem, který kdy žil.“ Vděčil za to své schopnosti vytvořit „kulturu začlenění“.

 Tři pilíře Čingischánovy úspěšné kultury jsou meritokracie, loajalita a začlenění.

  • „Čingischánova armáda byla složená výhradně z jezdců, takže si všichni byli rovni a rychle se pohybovali.“ Tím, že zavedl v armádě meritokracii, se zbavil slabých jedinců, kteří ohrožovali jeho vítězství.
  • Loajalitu povýšil na jakýsi vyšší princip, a vytvořil tak rozhodující vojenskou výhodu. Ke svým vojákům byl extrémně loajální a platilo to i naopak.
  • Čingischán začlenil muže poražených kmenů do své armády. Mohli bychom o něm tedy prohlásit, že z dnešního pohledu podporoval rovné příležitosti. Byl pro smíšená manželství, která měla napomoci integraci kmenů.

Vytvořte si svou vlastní firemní kulturu

Neexistuje jednoduchý návod, jak vytvořit firemní kulturu. Musí odpovídat cíli, poslání, strategii a obchodnímu modelu. Navíc se nejedná o statický model, vyvíjí se v čase a reaguje na nové výzvy.

„Kultura je odrazem toho, o co usilujete.“

Horowitz vybízí čtenáře, aby byli sami sebou. „Klíč k úspěšnému leadershipu: musíte být sami sebou. Pokusíte-li se být někým jiným, nejenže nebudete schopni vést lidi, navíc budete v rozpacích, až vás začnou napodobovat.“ Jeho rady připomínají slavný citát Oscara Wilda: „Buď sám sebou. Všechny ostatní role už jsou obsazeny.“

Každá kultura musí být založena na principech, které odrážejí osobnost zakladatelů. Každá kultura se vyznačuje něčím jiným. V závislosti na poslání se v rámci jedné kultury mohou rozvíjet i různé subkultury. Například obchodní týmy a týmy mající na starost produkty v rámci podniku často tvoří vlastní subkultury. „Jestliže se na něco zeptáte vývojáře, instinktivně bude odpovídat s co největší přesností. Jestliže se ale budete ptát zaměstnance obchodního oddělení, pravděpodobně bude hledat nevyslovenou otázku skrývající se za tou, kterou jste mu právě položili.“

Naše mise

Jsme mediální a technologická společnost s cílem být zdrojem informací a místem inspirace pro témata spojená s kariérou.